To jsem celá já :o))) Vždycky se do něčeho vrhnu po hlavě, a pak mám problém s vytrvalostí... Jediné, u čeho mi vytrvalost nedělá problém, je jídlo :o))))
Ani nevím, kde navázat. Za tu dobu se toho poměrně dost stalo... Martínek začal chodit (přesně na Danovo narozeniny 17.6. - že by dárek???), narostlo mu spoustu nových zubů, ostřihala jsem ho mašinkou a spoustu dalších všedních maličkostí... Kubík taky zaznamenává pokroky - zejména v odmlouvání, tak už se těším, až mi ho ve školce "převychovají" :o)))) Ale abych ho jenom nehanila, tak musím říct, že se naučil která ruka a noha jsou pravá a levá, krásně plave jen v rukávkách a nešílí při každém cáknutí a konečně začal jíst palačinky - to mi dost pomáhá ve chvílích, kdy Dan není doma a já prostě vařit nechci :o)
Další změna nastala u Martínka - už týden jen vyřvává a "prudí" - doufám, že je to zubama, jinak jsem zralá pro "Chocholouška".... Každý ráno doufám, že už je konec, že se z toho vyspal... A každý ráno přichází zklamání :o/ Že by snad zítra???? No uvidíme, jdu spát a budu doufat....
Já nakukuju a ono pořád nic -:))
OdpovědětVymazatNo jo, chcíplej pes :-))
OdpovědětVymazatBrokyna žije!! Kde bereš ty palačinky (pochopila jsem, že je na pánvi neděláš?)
OdpovědětVymazatNěco takovýho bych nutně potřebovala...
H.
U nás děti palačinky taky nechtěj a chlap je bere spíš jako zákuseček. Takže u nás musim vařit a ještě dělat palačiky :-//
OdpovědětVymazatMoje milé, to koukáte, co? Zase jsem tu. Jestli vás pořád zajímají ty palačinky, tak ty opravdu vyrábim :D ale je to rychlovka a nemusim nic vymýšlet!
OdpovědětVymazat