Ha, tak 6. nemoc to byla!

Jak je z nadpisu tohoto článku zřejmý, Martínek prodělal tzv. šestou nemoc. Aspoň tedy myslím, protože podle obrázků na netu má být dítě osypaný vyrážkou... Martínek něco takového měl. Včera večer a dnes ráno - nic výrazného, rozhodně ne tolik, jako jsem viděla na net-fotkách, ale něco jako vyrážku měl. Na druhou stranu zdroje říkají, že tahle vyrážka může zmizet i po několika hodinách... Že by náš případ? No doufám, protože pokud dítě jednou tuto chorobu prodělá, je už proti ní imunní. Každopádně díky mým zábalům a vůbec celkové snahze Martínka zchladit, je ten náš mrňous pěkně nachlazenej... No co, taková horečka člověka vyděsí :o)
A abych to tu trochu od těch nemocí odlehčila, tak musím trochu zajásat nad přicházejícím jarem. Škoda jen, že jsem měla tu čest jaro pocítit jen při věšení prádla na balokóně :o) Zítra už možná na chvilku vyrazíme ven, tak doufám, že si ještě to jaro "očuchám", protože má zase přijít ochlazení. Tahle zima je fakt nekonečná...
Taky musím napsat, jak závidím všem matkám, které mají svoje starší ratolesti ve školce. Kuba je s námi doma a hrozně se nudí - přeloženo do řeči totálně zdeptaný a mírně histerický matky - šíleně zlobí :o) Nedivím se, je to ještě smraďoch malej, ale někdy mám pocit, že zkouší, co vydržím (samozřejmě, když vychladnu, tak vím, že takhle rafinovanej ve třech letech asi není...). Ale je to teda něco. Pozítří se jdeme podívat do školky na "Den otevřených dvěří" a za cca 14 dní se pokusím Kubíka do školky zapsat. Teda... Zapsat ho zapíšu určitě, jen pak budu doufat, že se zadaří a Kuba v září pěkně nastoupí... Nedoufám ani tak kvůli sobě, jako kvůli Kubovi, kterej po školce touží (zatím) :o)
A to je asi tak všechno, co mám dnes na srdci (možná by toho bylo i víc, ale kafe na stole chladne a já mám ještě asi tak 20 minut, než se kluci probudí po odpoledním spánku).